Okolí

 

Horní Maršov je horské rekreační středisko v Krkonoších ležící na soutoku řeky Úpy a Lysečinského potoka. Najdete zde několik restaurací, vinotéku, prodejen s potravinami, lékaře, lékárnu, poštu, bankomat, půjčovnu lyží, snowboardů a jízdních kol a ski servis. Nedaleko Horního Maršova leží dvě opravdu velká, v sezoně rušná, turistická centra – Janské Lázně a Pec pod Sněžkou. To jistě ocení každý, ať vášnivý či náhodný turista, sportovec i nesportovec. V okolí Maršova je kromě zmíněných Janských Lázní a Pece pod Sněžkou především překrásná příroda. V blízkém okolí se nachází v zimním období nespočet tras na běžky, které se v létě mění na cyklistické stezky či na pěšinky pro procházku.

V Maršově se pořádá spousta zajímavých a oblíbených tradičních oslav a akcí. Během roku se zde vystřídá několik koncertů a poutí, oslavy masopustní, Den Země, vánoční pobejtek a spousta dalších, veřejností oblíbených akcí..

Kdokoli, kdo se zajímá o historii, neměl by si nechat ujít návštěvu starého kostela. Okolo něho se rozprostírá malý hřbitůvek. Když už se tam vydá, měl by se alespoň na minutku zastavit u 400 let staré lípy. Za pozornost stojí i náměstí. Kromě obchůdku tu stojí kašna zakončená sochou Spravedlnosti a za ní současná radnice s místní knihovnou. Z náměstíčka je vidět na zámek s parkem. Stojí tu už od roku 1792 a nyní čeká na svého nového majitele.

Horní Maršov je výchozím bodem do východní části Krkonoš, především na blízké Rýchory se vzácnou květenou, Světlou a Černou horu s největším krkonošským vrchovištním rašeliništěm. V obci je lyžařský vlek Třešňovka a dvacetikilometrový okruh s upravenou trasou pro běžkaře, cyklistické trasy a síť turistických značených stezek. Je tu zastávka cyklobusů a skibusů. V blízkosti jsou lyžařská střediska: Horní Albeřice (5 km), Pec pod Sněžkou (8 km), Malá Úpa (12 km), Velká Úpa (5 km), Černá hora (6 km), Pomezní Boudy (15 km).

Nedaleko od Horního Maršova se rozprostírají osady Dolní Lysečiny, Dolní Albeřice, Horní Lysečiny a Horní Albeřice. Jsou součástí Horního Maršova.

 

Pokud se vydáte z náměstí mírně do kopce po sice asfaltové, ale velmi hrbolaté, cestě, po krátké chvíli dojdete do osady Dolní Lysečiny. Ta je vstupní branou do Krkonošského národního parku. Zmínky o ní jsou již ve třináctém století. Tehdy se tu vydatně dolovalo. Z Albeřic a z Lysečin jsou Dolní Lysečiny nejosídlenější. Po celém údolí jsou rozprášeny většinou typické horské chaloupky. Snadno je poznáte podle malých okének a bíle natřených pruhů mezi dřevěným tmavším obložením, svítících daleko do kraje. Většina z nich nyní slouží jako rekreační chata, penzion nebo restaurace. Jenom v některých z nich trvale žijí místní obyvatelé. Na konci Dolních Lysečin máme dvě možnosti, buď se můžeme vydat vpravo do Horních Lysečin podél Lysečinského potoka, nebo vlevo směrem do Dolních a následně Horních Albeřic.

 

Jakmile vstoupíte do Horních Lysečin, máte pocit, že se zde dá ukrýt se před všemi problémy a starostmi z velkoměsta. Rozlehlé pastviny, minimální množství chat a absolutní klid, ze kterého Vás v létě vyruší pouze zurčící potok nebo bučící dobytek. Po asfaltové a nakonec pouze zpevněné cestě stoupáte vzhůru a dojdete až k Lysečinská boudě, která leží na samém konci Horních Lysečin i Horních Albeřic.

 

Pokud byste se na konci Dolních Lysečin u penzionu Zvonička vydali doprava, dojdete za chvilku do Dolních Albeřic. V údolí Dolních Albeřic je zástavba, podobně jako v Dolních Lysečinách, hustší, jedná se opět většinou o typická horská stavení. Cestu i potok lemují nádherné rozlehlé pastviny, určený pro hovězí dobytek.

Pře dvěma lety zde bylo zaznamenáno 57 trvale obydlených domů. Dolní Albeřice je zároveň název pro katastrální území, které má 3,18 km2. Nachází se tu i lyžařský vlek, který je vhodný jak pro začátečníky, tak i zkušenější lyžaře. Ideální pro rodiny s malými dětmi. Nachází se v úctyhodné výšce 700-760 metrů nad mořem. Díky této poloze je sjezdovka krásně bílá po celou zimu.

Na konci osady stojí za zastavení bufet, pravděpodobně původní hasičská zbrojnice. Dá se tu dobře posedět i v její bývalé hasičské věži. Nápoje tam prý dostáváte v košíku na kladce.

 

Za doby našich prababiček se tu těžil vápenec. Teď v těchto lomech rostou vzácné rostliny a žijí ohrožení živočichové. Tyto lomy byly vyhlášeny chráněnou přírodní památkou. Nacházejí se zde také jeskyně. Například 100 metrů dlouhá Hornoalbeřická jeskyně. Svoji jeskyň tu má i sám pan Krakonoš.

Krakonošova jeskyně je dlouhá asi 50 metrů. Když se budete pozorně dívat, najdete při cestě na Lysečinskou boudu starou pec, ve které se vyrábělo pálené vápno, nebo chcete- li odborně oxid vápenatý, přidávaný do malty.